Svazenka vratičolistá

Svazenka vratičolistá ( Phacelia tanacetifolia Benth.), někdy také nazývaná facélie se u nás pěstuje především jako nektarodárná rostlina pro včelí pastvu, jako pícnina, na zelené hnojení a někdy i jen jako okrasná rostlina. V agropostupech  je pěstovaná jako meziplodina. Mezi kulturními plodinami nemá žádný příbuzný druh a je tak používána jako významný přerušovač osevních sledů.
Nektárium obklopuje semeník a produkuje nektar obsahující až 42 % cukrů, bohatý na sacharózu, fruktózu (pomalá krystalizace medu). Pyl je modrý. Pochází ze Severní Ameriky (Kalifornie) a u nás je poprvé historicky doložena zhruba k roku 1891.
Svazenka je nevětvená bylina,mnohdy  až 80 cm vysoká, dole lysá, nahoře a v květenství chlupatá má  žláznaté a odstálé dlouhé nežláznaté chlupy. Listy jsou krátce řapíkaté někdy přisedlé, v obrysu podlouhle vejčité až vejčitě kopinaté, nepravidelně peřenosečné. Tyto listy mají délku od 2 do 10 cm, šířku 0,5 až 2 cm a na bázi jsou poloobjímavé. Jsou oboustranně podél žilek i při okraji štětinovitě chlupaté. Květy na kratičkých stopkách tvoří květenství, svinuté 40–70květé dvojvijany. Kalich je téměř k bázi rozčleněný v čárkovité nestejné cípy 5–8 mm dlouhé. Kolovitá až zvonkovitě nálevkovitá koruna se asi do třetiny člení v cípy, je 6–12 mm dlouhá. Převážně bývá modrofialová nebo světle modrá, někdy jen špinavě bílá, lysá. Vejcovité tobolky jsou většinou jednopouzdré, se 4 semeny a na vrcholu mají tuhé, 0,6–0,9 mm dlouhé chlupy.
Svazenka roste na půdách humózních, lehce hlinitopísčitých, suchých. Daří se jí na plném slunci a v teplých polohách. Kvete od května do září.