Začátky bývají těžké.... :-)

Tento příspěvek není klasickou novinkou, vznikl totiž jako vzpomínka na některé úsměvné okamžiky mého včelaření. Ale protože je aktuálně nově napsaný, tak je zařazen právě sem..... ;-)

Pokud chcete začít včelařit , měla by tomu předcházet opakovaná zkouška alergie na včelí jed, protože při včelaření se nedá žihadlo nikdy stoprocentně vyloučit a je důležité znát reakci vlastního organismu.Kamarád si třeba udělal nechtěnou zkoušku alergie na včelí jed, když vezl svému švagrovi dřevo a při otáčení na zahradě nacouval traktorem do úlů stojících v řadě a jeden z nich převrátil. Vyhrnulo se z něj mračno včel, z nichž některé ho hned a zadarmo otestovaly. Zjistil tehdy, že alergií netrpí a zároveň dospěl k jednoznačnému přesvědčení, že včelařem on rozhodně nikdy nebude, protože jen blázen si pořídí na zahradu „takový bestie“.Každému začátečníkovi však bohatě postačí, když např. sevře do dlaně včelu, která na květu sbírá nektar. O zbytek se už postará sama. Šikovnější mohou včelu seshora uchopit za křídla těsně u tělíčka a pak ji zadečkem přiložit např. na předloktí. Bojácnějším povahám bez masochistických sklonů doporučuji proběhnout se za slunného dne naboso přes lán rozkvetlé jeteliny – žihadlo je téměř zaručeno. A začínající včelař, který má panickou hrůzu z včelího bodnutí (osobně takového neznám) navštíví alergologa, který mu udělá testy v ordinaci. Test alergie na včelí jed v mém podání byl však natolik úsměvný, že mi nedá se o něm trochu nerozepsat…

Byl přelom února a března, venku zbytky sněhu a včel jen poskrovnu. Nutně jsem potřeboval otestovat svůj organismus na včelí jed, protože doposud jsem přes zimu prováděl jen testy snášenlivosti medoviny s vyhovujícím výsledkem…;-) Ale teď jsem si měl, za pár dní, jet pro své první včely a nechtěl jsem se před starým včelařem potupně navlékat do ochranného oděvu, jako kosmonaut do skafandru. Na druhou stranu mi trochu vadila představa, že v lese u cizích včel po bodnutí možná oteču, začnu se dusit a pro pomoc mi poběží důchodce, který rozhodně nevypadal jako Usain Bolt. Proto má dobrovolná snaha o jedno jediné žihadlo v domácím prostředí - blízko telefonu, zyrtecu a vysmáté ženy s nachystaným autem na případný odvoz k lékaři. Na vysvětlenou proč jsem tak bláznil – protože mám v rodině těžké alergiky na včelí i vosí bodnutí a v mých čtyřiceti letech mne doposud žádná „pruhovaná moucha nekousla“. Jediný, kdo mne pokousal byl kamarád ve školce a píchnul jsem se maximálně o špendlík zapomenutý v límci nové košile. Klasické úrazy typu pořezání na cirguli, seknutí se sekyrou, zásah el. proudem, rozbitá hlava, vyvrtnutý kotník, vyražené zuby apod. se nepočítají a i po tom zmijím kousnutí jsem tehdy otekl jen trochu (byla to taková hubená chudinka….. :-D )

Vyrazil jsem proto nyní hrdinně vstříc svému osudu. Sluníčko svítilo, velké trsy sněženek vykukovaly z trávy, ale můj osudový hmyz nikde. Obcházel jsem kolem plotu, pozoroval každý pohyb ve vzduchu a pak jsem ji konečně uviděl…... Byla pruhovaná, malá a chlupatá. Dnes bych ji jako znalý včelař nazval mladuškou a sotva bych jí věnoval pozornost….:-) Tenkrát jsem jen vzrušeně polkl a s krabičkou od sirek v ruce jsem ji pronásledoval až k rybízovému keři na který si sedla. Konečně. Rychlý pohyb roztřesených rukou a... vnitřek krabičky padá na zem. Do pr….kýnka. Honem ho zvedám, napůl zasunuji do obalu a přibližuji se ke včelce. Šup…. A je tam. Sláva. Bzučí a nemůže ven. Hned ji odnáším domů a tam si s pocitem vítězství dávám horký čaj se slivovicí abych se trochu zahřál. Hlavou mi přitom letí všechno, co jsem nastudoval - počáteční bolest je intenzivní, žihadlo je nutno i s jedovým váčkem co nejdříve odstranit, nehtem seškrábnout a ne zmáčknout mezi prsty, příznaky alergické reakce nastoupí během pěti minut, zyrtec pomáhá na lehkou alergii… V pohodě. Plán je jasný. Jsem pravák, proto pravá ruka vytáhne včelku, píchnout se nechám do levé na předloktí a pak po chvilce pravačkou žihadlo seškrábnu. Zbytek už nějak dopadne.

Přípravy jsem nepodcenil, čaj je dopitý, tak hurá do toho. Rozchehchtaná rodina za zády, přede mnou na stole krabička s tou malou pruhovanou vražedkyní, vedle ní tableta zyrtecu a sklenice s vodou na zapití. Ještě na poslední chvíli přemýšlím, jestli už radši pro jistotu nenastartovat auto, aby se trochu zahřálo. Pak konečně s odevzdanou tváří natáhnu pravačku ke stolu, když v tom se ozve zvonek. Za dveřmi stojí soused řezník a vážně mi sděluje, že mu nefunguje stroj na míchání masa: “Vyhazuje to fíčko. Mám rozdělanou výrobu a přece to nebudu míchat v rukách. Pojď se na to podívat, teda jestli nemáš nic důležitého…..“No nebudu mu vykládat, že jsem se zrovna chtěl nechat opíchat. Asi by to nepochopil bez vysvětlení a na to nemám čas ani náladu. Beru proto raději vercajk a odcházím s ním. Přes rameno jen pronesu ono notoricky známé: „Za chvilku jsem zpátky…“ Při příchodu do výrobny jsem dostal hned jednu poctivou slivovici na zahřátí, pak druhou, bylo mi doneseno kafe, ke kterému, světe div se, u řezníka měli i bábovku. Závadu jsem však nebyl schopen hned najít a oprava  se trochu protáhla. Nakonec jsem s trochou štěstí závadu našel a odstranil. Na rozloučenou jsem ještě dostal ohřátou klobásku, už trochu zteplalou slivovičku a i přes slova: “ …však sedni, dej si ještě jednu, chceš ještě kafe, kam furt spícháš…?“ jsem s masitou výslužkou v tašce vykročil k domovu s vědomím, že musím něco dokončit.

Když jsem vylezl ze vrat zaskočilo mne, jak se za tu „chvilku“ strašně setmělo. Doma se už žena v poklidu dívala na televizi a jakmile jsem do kuchyně přinesl krabičku s mou nedobrovolnou zajatkyní dostalo se mi jen rázného upozornění: „Nemysli si, že s tebou teď večer někdo, někam pojede….!“ Vycítil jsem vážnost situace a tak jsem jen maličko pootevřel krabičku a dvojsmyslně teatrálně nahlas sdělil, že: „Píchat se bude až zítra, dobrou noc holka…“.  „No dobrou….“, dostalo se mi odpovědi z gauče místo z krabičky. Tu jsem odnesl na verandu, odložil ji na okno a trochu nejistým krokem se odebral do ložnice.

Druhý den ráno jsem vstával s velikou žízní……

A POKUD JSTE ZVĚDAVÝ JAK MŮJ VČELAŘSKÝ KŘEST DOPADL, DOZVÍTE SE TO V NĚKTERÉM DALŠÍM PŘÍSPĚVKU